Bouřky provázejí člověka od jak živa. Díky bouřkám naši prapředci objevili kouzlo ohně. A protože jej nedokázali zpočátku sami zapálit, byli na bouřkách tak trochu závislí. Pokud člen tlupy nedokázal oheň udržet, nejen že se s ním nikdo nebavil, ale do další bouřky byl asi tak trochu vyvrhel. Když už člověk dokázal s ohněm jakž takž kamarádit a dokázal si ho i sám, vlastními silami rozdělat, začaly být bouřky lidem na obtíž. Zvukové i světelné efekty začaly nahánět lidem hrůzu.
Oprávněně. Po blescích často začaly hořet lesy v jejich blízkosti. Lidé se zachránili jedině okamžitým útěkem. Později blesky bez milosti ničily vybudované lidské příbytky. Svět se bouřek, blesků a hromů obával. Až Prokop Diviš pochopil o, co při bouřce jde a sestrojil a vyzkoušel první bleskosvod. Od doby prvních bleskosvodů se princip mnoho nezměnil. Vždy šlo o to, svést dráhu blesku do země kolem budovy tak, aby samotnou budovu nepoškodil. Zdokonalily se používané materiály na samotné vedení blesku.
Vynalezlo se bezpečné ukotvení vodiče do zdí budov a zjistilo se jak správně a jak hluboko do země je třeba uzemňovací prvek umístit. S tím, jak se vědecky zkoumal princip bouřek, byly vytvořeny první vzorce a propočty na stanovení optimálního počtu hromosvodných tyčí podle rozlohy a typu střechy. Dá se říci, že dnes, pokud jsou dodrženy normy, nehrozí budovám v podstatě žádné nebezpečí vzniku škod na budovách. Nejen správná instalace je předpoklad fungování hromosvodů. Protože vše podléhá zkáze, je nutné i hromosvody podrobovat pravidelným kontrolám, čili revizím. Revize hromosvodů mají lhůty různé, podle druhu a typu samotné revize. Jde především o její zaměření. Tyto lhůty se rozhodně vyplatí pečlivě dodržovat. Už jen proto, že případnou škodu vzniklou bleskem, vám pojišťovna zřejmě neproplatí a když tak se bude plnění hodně proškrtávat.