Nikdy jsme nebyli národem hubených, nicméně ani jsme nikdy nepatřily mezi ty vyloženě nejtlustší. K Američanům v tomto ohledu sice máme stále dost daleko, nicméně pomalými krůčky se k nim přibližujeme. Běžně totiž u nás už nejsou tlustí pouze dospělí, ale stále častěji i školou povinná mládež. A to je samozřejmě problém do budoucna. Za obezitou však nestojí špatná genetika ani mizerný vzduch, ale naše lenost a neschopnost stravovat se zdravě. Nadměrné množství tuku v organismu si pak dříve či později začne vybírat svou daň. A neschopnost na sebe sehnat vhodné věci je ještě drobnost oproti zdravotním potížím, které obézní jedince sužují.
Existuje jediná cesta, jak z toho marasmu ven, a sice zdravý životní styl. To znamená přestat se ve velkém živit tučným, sladkým a přesoleným jídlem a začít také trochu sportovat. Hodně zde záleží na typu sportu. Nic proti posilování, ale kdo chce zlikvidovat co nejvíce tělesného tuku, ten by se měl zaměřit hlavně na aerobní pohyb. Ten může mít podobu běhání, cyklistiky či třeba skákání na trampolíně.
Není to snadné
Skákání jako takové je poměrně zábavná činnost, která dokáže přilákat i ty největší lenochy. Problém je, že se nejedná o nic snadného. Tedy skákat umí každý, ale skákat delší dobu v nastaveném tempu už taková legrace není. Nicméně i lidé nemající žádné zkušenosti se sportováním do zvládnou, jen musí trochu chtít. Začátky bývají krušné všude. Jakmile ale dokáží porazit počáteční pochyby a dřinu, uvidí na svém těle první výsledky a začnou se věnovat skákání ještě více. Ideálem je pohybovat se tímto způsobem alespoň šestkrát do týdne, ovšem bude stačit i třikrát.
Aby bylo skákání co nejkomfortnější a zároveň nejbezpečnější, je potřeba každou trampolínu vybavit vhodnými doplňky. Minimem by měla být ochranná síť na trampolínu, potažmo kryt na pružiny. I bez toho se dá skákat, ale není to tak bezpečné.